Názvy obcí končící koncovkou -any jsou velmi staré. Vznikaly zejména v průběhu 11. až 13. století. Základem pojmenování těchto obcí byl nejčastěji název určitého místa, na kterém nově založené vesnice vznikaly, například Dolany - v údolí, Kostelany - poblíž kostela, Bukovany - na místě bukového lesa, Hradčany poblíž hradu atd. Méně často vznikaly názvy těchto obcí podle místa, odkud přišli první osídlenci, například Olomučany osídlili lidé, kteří přišli od Olomouce, Vážany lidé, kteří přišli z údolí Váhu, Moravany lidé od řeky Moravy.

Hrušovany jsou tedy osadou, která vznikla na místě zvaném Hrušov nebo ji mohli založit lidé, kteří přišli z Hrušova nebo také z oblasti  Hrušovan nad Jevišovkou, které jsou doloženy již k  r. 1131. Lidé pocházející z Hrušova se nazývali Hrušované a místo, kde žili Hrušované bylo později pojmenováno jako Hrušovany.

Místo zvané Hrušov, je tedy jistě základem pojmenování naší obce nebo obce, odkud přišli první osadníci. Pojďme tedy dál a zkusme prozkoumat, jak vznikl tento starší místní název. Obce, jejichž název končí na -ov, vznikaly již v 11. století:

• 1. nazákladě vlastnických vztahů vdaném místě
• 2. nazákladě charakteristiky daného místa.

V prvním případě by tedy Hrušov bylo možno dnešním jazykem označit jako Hrušův majetek Stejně tak vznikl nejspíš Mikulov jako Mikulův majetek, Pavlov - Pavlův majetek, atd.

Můžeme pak dovodit, že pozemky na nichž vznikla naše obec byly majetkem nějakého Hruši nebo že první osadníci naší obce byli poddanými jistého Hruši. Dodejme, že Hrůša je staré české jméno, které i dnes existuje v různých obměnách jako relativně časté příjmení. Hrušov je také název obce na Mladoboleslavsku pojmenované podle zaniklé tvrze a název bývalé obce, která je dnes místní částí Ostravy.

Ve druhém případě by Hrušov bylo označení místa, kde se vyskytovaly hruše nebo kde se hrušilo. Takto si lze odvodit například i název měst Chomutov - místo, kde se vyráběly chomouty, Sokolov - místo, kde se provozovalo sokolnictví, Bítov - místo kde byla nějaká bitva atd.

Slovo hrušě (dříve grušě), znamená ve staroslovanských jazycích hruškový strom. Hrušov, potažmo Hrušovany tedy mohlo být místo, kde rostly hrušky. Jisti si však v žádném případě nemůžeme být, protože hruška jako ovocný strom se na naše území rozšířila z oblasti Malé Asie a Kavkazu přes Balkán až v průběhu 14. století. Mají-li tedy pravdu autoři ovocnářských publikací, tak v době vzniku naší obce zde hrušky jako ovocný strom ještě nemohly růst.

Proto zkusme jít ještě dál a rozeberme si pravděpodobný původ slovního základu „hruš" nebo dříve „gruš".Odborníci v této souvislosti uvádějí, že tento základ vznikl nejspíše výpůjčkou z germánských jazyků. V dnešní němčině výraz „der Grus" znamená: hrubý písek, jemná kamenná drť nebo také krupice. Rozřízneme-li hrušku, vidíme krupicovitou strukturu, často pískové barvy.

Hrušky jako ovoce tedy před 14. stoletím na našem území doložit nemůžeme. Neznamená to však, že zde nemohly růst. Co zde však v té době existovalo zcela jistě jsou písky. Písky se zde zřejmě také dobývaly a dovážely po prastaré cestě na staveniště prvních kamenných staveb v našem okolí (např. Rajhradský klášter založený roku 1045 knížetem Břetislavem nebo vodní tvrz v Židlochovicích). Dodejme, že pro dobývání nerostů existoval staroslovanský výraz „hrušiti", který se stále vyskytuje v srbochorvatštině (grušiti) i v polštině (kruszyć)

Lze se proto oprávněně domnívat, že základem pojmenování naší obce může být původně německý výraz „der Grus" ve významu hrubý písek. Svědčí pro to i celá řada dalších indicií. Na území bývalého Československa existují celkem patery Hrušovany (Hrušovany u Brna, Hrušovany nad Jevišovkou, Hrušovany, okres Chomutov, Hrušovany, okres Litoměřice a Hrušovany, okres Topolčany, Slovensko). Všechny tyto obce leží v údolních nivách řek, kde se vyskytují písky. Nám nejbližší Hrušovany nad Jevišovkou jsou v nejstarších materiálech jmenovány jako Grusoaz (r. 1131), či Grusovan (r. 1115). Německé obyvatelstvo tuto obec dodnes nazývá Grusbach - tedy pískový potok. Dodejme pak, že na severozápad od obce Hrušovany nad Jevišovkou je velká pískovna, kde se písek těží dodnes.

Podívejme se ještě na problematiku vzniku naší obce ve světle nejstarších psaných dokumentů. První písemná zmínka o naší obci je uvedena v darovací listině Bočka z Obřan, jejíž plné znění i s českým překladem je zveřejněno na oficiálních webových stránkách obce Velké Pavlovice a pochází z roku 1252. V této listině je název naší obce uváděn v podobě „Rorbach aliter dictum Hruschowani", což lze přeložit jako osada Rorbach zvaná Hruschowani.

Z této zmínky můžeme dovodit, že v 1252 žilo v naší obci převážně německé obyvatelstvo, které pojmenovalo naši obec Rohrbach - česky Rákosový potok. Německé osadníky zvali do našich krajů Přemyslovci zejména na počátku 13. století, aby zvelebovali tehdy pustá území. Autor zmínky uvádí, že tato osada je také zvaná Hruschowani. Takto mohlo nazývat osadu pouze původní slovanské obyvatelstvo, které zde žilo ještě před příchodem německých kolonistů. Jde tedy nejspíše o starší název osady, která však mohla být v době příchodu německých kolonistů již pustá. Noví němečtí osadníci zpustlé území poblíž rákosového potoka počátkem 13. století znovu osídlili a začali zde hospodařit. A právě v této době osadu daroval Boček z Obřan Žďárskému klášteru.

Závěrem tedy můžeme shrnout, že obec Hrušovany mohla vzniknout:

• 1. Jako osada, která vznikla napozemcích, který byly „Hrušovým" majetkem
• 2. Jako osada obyvatel přišlých zHrušova či zestarších Hrušovan nad Jevišovkou
• 3. Jako osada, vystavěná namístě, kde rostly hruškové stromy
• 4. Jako osada, vystavěná namístě, kde sevyskytovaly či dobývaly písky

 Osobně mi připadá jako nejvíce pravděpodobná možnost, že jméno Hrušovany je skutečně odvozeno z německého „der Grus" - hrubý písek. V případě naší obce však nemohu vyloučit ani možnost, že první slovanští obyvatelé přišli jako Hrušované z oblasti dnešních Hrušovan nad Jevišovkou. Tento názor podporuje fakt, že obě obce leží na spojnici, kterou tvořila prastará cesta z Vídně a Podunají na Moravu. Po této cestě zřejmě přišli z oblasti dnešního Rakouska i první německy mluvící osadníci, kteří nazvali obec Rohrbach. Osídlení Hrušovan nad Jevišovkou je doloženo archeologickými nálezy již od dob Římanů a také písemně od roku 1131. Tak staré památky u nás chybí.

Jak to skutečně bylo, dnes již nikdo nepotvrdí. Cílem tohoto článku však bylo přispět k tomu, aby si každý čtenář sám vytvořil názor na původ názvu obce, ve které žijeme. Budu vděčný za každý podnět k této problematice, který mi pošlete.

Použitá literatura:

• 1. L. Hosák- R.Šrámek: Místní jména naMoravě aSlezsku, I., Praha 1970
• 2. A. Profous: Místní jména v Čechách, I. Praha 1954
• 3. I. Lutterer-R. Šrámek: Zeměpisná jména vČechách, naMoravě aveSlezsku. 2004
• 4. Vokabulář staré češtiny (http://vokabular.ujc.cas.cz))
• 5. Slovníky: srbochorvatsko-český, polsko-český

e-mail autora: uminsky@cboxcz

Hrušovanský zpravodaj Červen 2008