Osobnosti v historii obce Hrušovany u Brna

Napoleon
Císař Napoleon Bonaparte přijel 19.listopadu se svým štábem do Hrušovan a zde podle pověsti v místním hostinci "Na špici" posvačil.

Alois Mrštík
Spisovatel Alois Mrštík přichází do Hrušovan u Brna v září 1884 na uvolněné místo mladšího učitele. Za svého pobytu shromažďuje chasu, cvičí s nimi národní písně a učí je hrát divadlo. Tím zde založil i dloholetou tradici ochotnického divadla.
Často také chodíval do sousedních Židlochovic, kde navštěvoval besedy volného sdružení Omladina. Těchto besed se v době prázdnin zúčastňoval i mladší bratr Vilém. Společenské události, život v obci a okolí poskytovaly oběma bratrům látku pro své literární příběhy.
Snaha Aloise Mrštíka o národní uvědomění a kulturní rozvoj byla potrestána v roce 1886 jeho přeložením do Těšan.

T. G . Masaryk
V naši obci v letech 1882 – 1884 vedl hospodářství otec T.G . Masaryka, který své rodiče zde navštěvoval. O prázdninách 1882 v naši obci pobýval i se svoji rodinou.

Petr Bezruč
Na svých cestách slunnou jižní Moravou se básník Petr Bezruč rád zastavoval i v Hrušovanech u Brna, kde navštěvoval svoji milovanou sestru Helenu Vaškovou. Ta od roku 1894 vyučovala na místní škole po dobu osmnácti let.

Marie Trnková
Narodila se 23.10. 1886 v Hrušovanech u Brna v rodině učitele. Sama pak studovala na Vyšší dívčí škole v Brně a poté i vyšší školu pro sociální práci v Praze.
Sociální práce se jí stala životním úkolem. V roce 1922 vstoupila do služeb České zemské péče o mládež jako sekretářka Ochrany matek a dětí. Nejvíce ji tížil nedostatek sociálních ústavů pro děti do tří let a nedostatek kvalifikovaných sociálních pracovnic.
Založila 79 okresních odborů Ochrany matek a dětí se 159 lékařskými poradnami pro matky a děti.
Také organizovala kurzy pro matky. Byla autorkou nebo spoluautorkou celé řady prací se sociální a zdravotní tématikou.
Byla také iniciátorkou oslav Svátku matek, který se od roku 1925 vžil mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.
Její snahou bylo vytvořit mimo jiné i lékařskou prevenci pro školní mládež. Umožnit jí pravidelné pobyty ve škole v přírodě. Pro opuštěné děti a jejich pěstouny vybudovat vesničky (dnes známé jako SOS) a jiné. Tato vynikající osobnost vytvořila dílo téměř z ničeho, postavila základy institucí, jež jsou pro nás nyní samozřejmostí.
Její životní vyznání bylo prosté: žena byla a má býti nositelkou něhy, dobroty a krásy v lidském životě.

MUDr. Hynek Světlík
Pocházel ze známé rosické rodiny, jeho otec byl významný hasičský funkcionář a organizátor spolkového hnutí na rosicku.
Do Hrušovan se H. Světlík přistěhoval v roce 1905 a pracoval v místním cukrovaru jako lékař a v obci si otevřel soukromou ordinaci. Pro svoje schopnosti byl uznávaným organizátorem hasičského a spolkového života v okolí. Roku 1918 ho jmenoval Zemský národní výbor v Brně velitelem Československého vojenského praporu okresu Židlochovice. Jeho úkolem bylo obsadit železniční trať od Modřic do Zaječí a starat se o bezpečnost kraje.
Z jeho popudu společně s dalšími občany z Hrušovan založil v roce 1906 dobrovolný hasičský sbor v Hrušovanech. Měl též významný podíl na vzniku okresního spolku červeného kříže, jehož byl předsedou. Pro své zásluhy byla v roce 1923 přejmenována hasičská župa okresu židlochovického, jejíž byl předsedou na "Hasičskou župu Dra. Světlíka okresu židlochovického č.44".
V roce 1940, téměř slepý a nemocný pod hrozbou zatčení gestapem pro jeho meziválečnou hasičskou a vlasteneckou činnost přijal německé občanství. Podle svědectví zachránil za okupace mnoho českých rodin před nástupem na nucené práce. Jeho soukromé právní spory v době meziválečné a v období německé okupace byly mylně spojovány s prozrazením židlochovické ilegální buňky "Obrana národa". V září 1945, už po jeho smrti ho valná hromada hasičské župy židlochovické prohlašuje za zrádce národa, je nařčen z kolaborace a udavačství Františka Čermáka, které ale nebyly nikdy dokázány.
MUDr. Hynek Světlík zůstává významnou postavou celého židlochovického regionu.